V Českém studijním překladu čteme ve 2. listu Tesalonickým v první kapitole tato slova: "Je to jistým znamením spravedlivého soudu Božího, abyste byli uznáni hodnými Božího království, pro něž také trpíte, pokud je spravedlivé u Boha to, aby těm, kteří vás sužují, odplatil soužením, a vám, kteří jste v soužení (odplatil, moje vsuvka), úlevou spolu s námi,..." v eschatu při druhém příchodu Kristově.
Především ona žlutě zdůrazněná část textu mě přiměla, abych nahlédl do dalších překladů tohoto místa.
Začnu Kralickým překladem: "Poněvadž spravedlivé jest u Boha, aby zase odplaceno bylo těm, kteříž vás ssužují..."
Ekumenický překlad: "A je spravedlivé, že Bůh všem, kteří vás utiskují, odplatí útiskem..."
Jeruzalémská bible: Neboť důsledkem Boží spravedlnosti bude právě to, že odplatí soužením těm, kteří vám je způsobují..."
B21.stol.: "Bůh je spravedlivý: těm, kdo vás trápí, bude odplaceno trápením..."
Žilkův přkl.: "Jest spravedlivo u Boha odplatiti vašim utiskovatelům útiskem..."
Colův přkl. : "Neboť je přece spravedlivé, aby Bůh odplatil soužením sužovatelům..."
Řmk liturgický přkl. : "Bude to přece projev Boží spravedlnosti, když vašim sužovatelům odplatí soužením..."
Když všechny ty ostatní překlady pročítám, uhodí mě do očí zřejmá projekce lidského myšlení do myšlení a jednání Božího. Jistě, lze říci, že se tu vychází z jakési zkušenosti víry, skoro bych řekl, že je tu jinou formou napsáno to co říká jedno přísloví o Božích soudech nad lidskými činy. Řečeno ještě ostřeji, lidské přání je tu otcem myšlenky. Studijní překlad se této zkratky vyvaroval. Jistě v odkazech, které nás uvádějí do biblického kontextu, nacházíme myšlenku o Boží odplatě. Samotný text se ale drží napomenutí, že nemáme do svých rukou, do své vůle brát vyřknutí soudu ani nad svými zřejmými nepřáteli. Je tu dáván prostor pro nezávislou Boží milost, pro možnost nepřátel jít do sebe a činit pokání. Je to překlad v Duchu Kristově.
Přeji hezký den.
Žádné komentáře:
Okomentovat