čtvrtek 16. prosince 2010

Slovo vánoční aneb, jak to bylo s Ježíšovým narozením...

Jak ono to tehdy bylo doopravdy? Tahle otázka není všetečná ani škodolibá, víra se prostě ptá. Konec konců ptala se i Maria matka Ježíšova, jak to uvádí Lukáš ve svém "Zvěstování". O odpověď prosme, nededukujme a přitom se nezbavujme rozumu, byl nám přece Stvořitelem dán do vínku. Jedno je nepochybně pochopitelné a srozumitelné, že Bůh se k nám lidem sklonil, sestoupil dolů, teologie pro to má výraz kenose, který nám přibližuje list Filipským 2,6–11.
Dnes čteme ale v Matoušovi 1,18 a 1,25
Bible 21: Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Marie  byla zasnoubena Josefovi, ale předtím, než se vzali, se ukázalo, že je těhotná z Ducha svatého. 
Nespal (Josef) s ní ale až do doby, kdy porodila syna, jemuž dal jméno Ježíš.
Český studijní překlad: S narozením  Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Marie byla zasnoubena Josefovi. Dříve než se  sešli, zjistilo se, že je těhotná z Ducha svatého.
Ale (Josef) nepoznal ji, dokud neporodila svého prvorozeného syna. A dal mu jméno Ježíš.
Jeruzalémský překlad: Ke zrození Ježíše Krista pak došlo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Než spolu začali žít, ukázalo se, že je těhotná působením Ducha svatého.
...a nepoznal ji (Josef) až do dne, kdy porodila syna, a dal mu jméno Ježíš.
Ekumenický překlad: Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
Ale nežili spolu dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš.
Kralický překlad: Jezukristovo pak narození takto se stalo: Když matka jeho Maria zasnoubena byla Jozefovi, poprvé než se sešli, nalezena jest těhotná z Ducha svatého.
Ale (Josef) nepoznal ji, až i porodila Syna svého prvorozeného, a nazvala jméno jeho Ježíš.

středa 8. prosince 2010

O pravém opaku...

Jistě znáte úsloví, že zdání klame. Klame právě proto, že jde jen o zdání a ne o skutečnost, tam míří dnešní výběr z knihy Přísloví 17,28: Kralický překlad čte: "Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své za moudrého." B21 : "I hlupák, mlčí-li, za moudrého je brán, rozumě vypadají ústa zavřená." V EP se dočítáme, že: "I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného." Téměř identicky čte tento verš čte ČSP: "I hlupák, když mlčí, může být považován za moudrého, když zavře své rty, za rozumného." Konečně Jeruzalémská bible s jistým podivením říká: "Ba i blázna, když mlčí, pokládají za moudrého, za rozumného toho, kdo zavírá své rty."
Do třetice o mluvení až příště, hezký den.

čtvrtek 2. prosince 2010

O mnohém mluvení...

Kdysi, ano před několika desítkami let (opravdu už jsem dost dlouho na světě), jsem v radiu poslouchal hru nesoucí název Galileo Galilei. Z ní mi do dnešních dnů utkvěla v paměti tato věta jednoho z protagonistů: "Neplýtvej slovy ženo a veď mne!" Touhle myšlenkou uvádím dnešní sadu překladových verzí z knihy Přísloví vztahující se k mnohomluvnosti a k tomu čím člověku hrozí, nebo jak jej může v očích druhých charakterizovat.
Kralický překlad čte v Př 10,19 "Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest."
Ekumenický překlad říká, že "mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty je prozíravý."
V Bibli 21.stol. můžeme zase číst: "Záplava slov se bez hříchu neobejde, rozumný drží svůj jazyk na uzdě."
Český studijní překlad: "Při množství slov se člověk nevyhne přestoupení, kdo však ovládá rty své, je rozumný."
A konečně v překladu Jeruzalémské bible nalezneme toto: "Nadbytek slov se neobejde bez urážky; chytrý je kdo zadržuje své rty."

pátek 26. listopadu 2010

Kniha Přísloví 19,1

Ke hledání jiných znění tohoto verše mě přiměl překlad, který nabízí Bible 21.stol. Krátce a jadrně se tam říká: "Lepší chudý poctivec, než prolhaný pitomec." Ten "pitomec" mě zarazil, přišel mi nějak nevhodný pro takovou knihu jakou je Bible. Tak jsem hledal jak to vyřešili jinde a tady je výsledek.
Kralický překlad: "Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen."
Ekum.př. : "Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešník a k tomu hlupák."
ČSP: "Lepší je chudý, který žije bezúhonně, nežli ten, kdo má proradné rty a je hlupák."
Jeruz. př.: "Lepší chudák, jenž si vede poctivě, než muž  záludných rtů, jenž je pouhý hlupák.

Až to někdo budete příležitostně číst napište v komentáři, které z těch pěti znění vám  zní výstižně a přitom i libozvučně?! Děkuji.

čtvrtek 25. listopadu 2010

Znamení spravedlivého soudu Božího

V Českém studijním překladu čteme ve 2. listu Tesalonickým v první kapitole tato slova: "Je to jistým znamením spravedlivého soudu Božího, abyste byli uznáni hodnými Božího království, pro něž také trpíte, pokud je spravedlivé u Boha to, aby těm, kteří vás sužují, odplatil soužením, a vám, kteří jste v soužení (odplatil, moje vsuvka), úlevou spolu s námi,..." v eschatu při druhém příchodu Kristově.
Především ona žlutě zdůrazněná část textu mě přiměla, abych nahlédl do dalších překladů tohoto místa.
Začnu  Kralickým překladem: "Poněvadž spravedlivé jest u Boha, aby zase odplaceno bylo těm, kteříž vás  ssužují..."
Ekumenický překlad: "A je spravedlivé, že Bůh všem, kteří vás utiskují, odplatí útiskem..."
Jeruzalémská bible: Neboť důsledkem Boží spravedlnosti bude právě to, že odplatí soužením těm, kteří vám je způsobují..."
B21.stol.: "Bůh je spravedlivý: těm, kdo vás trápí, bude odplaceno trápením..."
Žilkův přkl.: "Jest spravedlivo u Boha odplatiti vašim utiskovatelům útiskem..."
Colův přkl. : "Neboť je přece spravedlivé, aby Bůh odplatil soužením sužovatelům..."
Řmk liturgický přkl. : "Bude to přece projev Boží spravedlnosti, když vašim sužovatelům odplatí soužením..."
Když všechny ty ostatní překlady pročítám, uhodí mě do očí zřejmá projekce lidského myšlení do myšlení a jednání Božího. Jistě, lze říci, že se tu vychází z jakési zkušenosti víry, skoro bych řekl, že je tu jinou formou napsáno to co říká jedno přísloví o Božích soudech nad lidskými činy. Řečeno ještě ostřeji, lidské přání je tu otcem myšlenky. Studijní překlad se této zkratky vyvaroval. Jistě v odkazech, které nás uvádějí do biblického kontextu, nacházíme  myšlenku o Boží odplatě. Samotný text se ale drží napomenutí, že nemáme do svých rukou, do své vůle brát vyřknutí soudu ani nad svými zřejmými nepřáteli. Je tu dáván prostor pro nezávislou Boží milost, pro možnost nepřátel jít do sebe a činit pokání. Je to překlad v Duchu Kristově.
Přeji hezký den.



















středa 24. listopadu 2010

Proč tenhle název?

V křesťanských kruzích se občas vede debata, někteří to vnímají jako spor, o tom jak vnímat biblické poselství. Někteří trvají na tom, že text Bible je třeba přijímat v doslovném znění, jsou přesvědčeni, že litera Bible je autentické Boží slovo. Jsem přesvědčen, že je tomu poněkud jinak. Vede mě k tomu empiricky zřejmý fakt existence různých například českých překladů. Přiznávám, že neovládám řečtinu Nového Zákona ani hebrejštinu, proto jsem zcela odkázán na český překlad Bible. Nahlížím při denní četbě biblických textů do 5 překladů Starého Zákona a do 8 překladů Nového Zákona. Zjistil jsem, alespoň z mého pohledu pozoruhodnou skutečnost, že někdy jsou překlady téhož místa dosti rozdílné. Nevidím v tom pro sebe nějaké pohoršení, naopak. Proto jsem se rozhodl založit tento blog na jehož ploše budu příležitostně, alespoň z mého úhlu pohledu zajímavé variace překladu jednoho a téhož biblického oddílu. Snad tě to milý náhodný čtenáři také zaujme.