středa 5. ledna 2011

Příkladem barvitosti češtiny...

jsou dnešní ukázky překladů z Izajáše 54,8. Dnes jsem ještě přidal řmk liturgický překlad, volba jeho výraziva je gradací.
Zdá se , že nejmírněji se vyjadřuje Český studijní překlad, když čte: "V návalu rozhořčení jsem před tebou na chvíli skryl svou tvář, avšak ve věčném milosrdenství se nad tebou slituji, praví tvůj vykupitel Hospodin." Hned za ním řadím překlad B21.stol., když jsem přitom na vážkách zda tento překlad není ještě mírnější: "Když mě na chvilku zloba přemohla, skryl jsem před tebou svoji tvář, ve věčné lásce se však nad tebou slituji, říká tvůj vykupitel, Hospodin." Kraličtí sice mluví o hněvu ale velmi zmírňují  údernost tohoto výrazu použitím zdrobněliny: "V maličkém hněvě skryl jsem tvář svou na maličko před tebou, ale v milosrdenství věčném slituji se nad tebou, praví vykupitel tvůj Hospodin." Jeruzalémký překlad a ekumenický překlad jsou si dost blízké, první z nich čte: "Překypoval jsem na okamžik rozlíceností a skryl jsem  před tebou tvář. Ve věčné lásce jsem se nad tebou slitoval, říká Jahve, tvůj vykupitel." V EP pak čteme: "V návalu rozlícení skryl jsem před tebou na okamžik svoji tvář, avšak ve věčném milosrdenství jsem se nad tebou slitoval, praví Hospodin, tvůj vykupitel." Nejemotivněji mluví již zmiňovaný římskokatolický liturgický překlad: "Ve výbuchu hněvu jsem skryl na chvíli před tebou svou tvář; ve věčné lásce se však nad tebou slituji – praví Hospodin, tvůj vykupitel."

Žádné komentáře:

Okomentovat